Blog o pobytu naší rodiny (já, manžel a 3 děti)
v Jihoafrické republice.

Beauty služby

24. ledna 2016 v 7:57 | Simonka
Tento týden byl z mého pohledu úplně úžasný.
Po půl roce jsem se dostala na pedikuru!!! Konečně! Měla jsem úplně šílené paty. A byl to zážitek. S navigací jsem dojela do doporučeného salonu, kosmetička mne usadila na lehátko a skoro okamžitě mne položila. Což bylo pro mne hrozně nezvyklé. Nevím jak vy, ale já jsem zvyklá, že přijdu na pedikuru, sednu si a strčím nohy do horké vody. Po 20 minutách přijde pedikerka se skalpelem a ořeže mi do hladka nohy, pak mi trochu opiluje nehty, což mne hrozně lehtá, takže to dělá spíš zlehka. Natře mi jen nohy krémem a je hotovo. Zabere to asi půl hodiny.
Tady je ta procedura jiná. Tady se u pedikury leží, nejdřív na zádech, později na břichu. Skalpel nepoužívají, mají jen pemzu (na to už mne předtím upozornila Marcelka-kamarádka). Nejdřív mi nohy trochu promasírovala, natřela peelingem a promastila. Pak mi dala nohy na chvíli do teplé vody, ale tak maximálně na 10 minut. Když jsem vyndala nohy z vody lehla jsem si na břicho a pedikérka mi nejméně 15 minut dřela nohy pemzou, kupodivu jí to docela šlo. Kdybych to nezažila, tipla bych, že to nebude mít moc velký efekt. Pak následovala masáž nohou až ke kolenům, což bylo moc příjemné. Pak úprava nehtů a lakování, vše vleže. Úprava nehtů vleže na zádech. Celé to trvalo více než hodinu a stálo to 170 randů (tj. cca 240 Kč). Řekla bych, že to celkem jde poměr cena-výkon.
Pedikérka si samozřejmě s vámi povídá, tak jsem se dozvěděla, že má 3 letého syna, který je v dětské skupině (to je tu hodně obvyklé pro děti do 3 let, jsou dětské skupiny do max. 6 dětí - asi nepodléhají registraci). Protože je ona na volné noze, tak je tam od 6ti týdnů (to už tak obvyklé není, často se tu vrací do práce po 3-6 měsících). Hodně Afrikánek (bývalí Búrové) do práce nechodí a dítě stejně mají celodenně ve školce (např. od roka, roka a půl).
Také jsem po více než 4 měsících absolvovala návštěvu kadeřnice. Opět ji mám na doporučení, je v té samé čtvrti jako pedikérka.
Ta čtvrť se jmenuje Garsfontein a je plná domácích byznysů. Jen v jedné ulici jsou třeba 4 salony krásy, svatební studia, narozeninová a party studia, prostě samé malé podnikání. Ptala jsem se na to kadeřnice a dozvěděla jsem se, že malé podnikání nikdo moc nekontroluje, takže bežně rozjedou salon, a teprve potom se začnou registrovat. Prý vás můžou zkontrolovat třeba až po 45 letech od začátku podnikání.
Na druhou stranu moje učitelka angličtiny je už 2 roky vdaná a zatím má pas a ostatní doklady stále na původní jméno, protože dostat nové doklady je tak administrativně náročné, že to udělá, až ji doběhne platnost pasu (ten má platnost 10 let) a normálně s těma dokladama funguje, žádné ustřihnutí rohu občanky jako u nás.
Ale zpět ke kadeřnici, ta dělala melír celkem normálně, jak jsem zvyklá. Ale pak jsme došly k mytí hlavy. Tady se hlava myje také vleže an zádech. Je lehátko se schůdky, na konci lehátka je napojené umyvadlo. Musím říct, že je to fakt příjemné, nebolí z toho za krkem.
Celkově mi udělala pruhy tak, že to vypadá spíš jako barva, mám to víc blond, a nejsem si úplně jistá, jestli mi krapet úplně nezničila vlasy. Celé to trvalo 4 hodiny. Moje kadeřnice Bohunka má můj melír hotový za 2,5 hodiny. Cena byla krapet vyšší než u nás.
Ještě jsem se dozvěděla zajímavou věc, kadeřnicím ani kosmetičkám se nedává žádné dýško. Kadeřnice pravila - dýško jen na parkovišti a v restauraci (v restauraci, když přijde skupina minimálně 8 lidí, dýško 10% automaticky připočítají k účtu).

Zajímavé je, že na pedikuře nepoužívají skalpel, přitom tady je zvykem chodit opravdu hodně naboso. Děti chodí naboso v podstatě furt (každý den je dám ráno do školky s botama na nohách, odpoledne mají boty v batohu a celý den jsou bosí). Chodí i do supermarketu bosi, i na letišti jsem viděla bosé děti. Když jsme byli v Dračích horách, vnuk od provozní chodil (nejen) po ránu místo v holinkách (jako naše děti) bos, a to bylo mokro a ne zrovna vedro. Takže ty nohy musí mít přece ještě víc ztvrdlé ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 veronika | E-mail | 24. ledna 2016 v 17:25 | Reagovat

Simi, jiný kraj, jiný mrav. Hezky to píšete i Míla, dost se nasměju:-)
Jen hodně krásných zážitků vám všem přeju.
V.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama