Blog o pobytu naší rodiny (já, manžel a 3 děti)
v Jihoafrické republice.

Manželský blog #1

3. ledna 2016 v 21:29 | Mila
Nečekejte nic ze sexu ani manželských rad, na to zde není místo :) a ani se necítím oprávněn. Učiníme krátký přechod do mužského pohledu na tento svět a drobné narušení jednostranného vnímání Jihoafrické zkušenosti ze strany mé ženy.
Vzpomněl jsem si na Rumburaka, a tak přistoupím k "pirátskému" vysílání na dostupné vysílací vlně. Samostatný blog zatím zakládat nebudu.
Od posledního dámského vysílání uplynula nějaká doba a tak krátce osvěžíme, co se v uplynulých dnech událo.
Ano, od určitého psychického poklesu způsobeného prací se nyní /asi díky dovolené/ dostávám do pozitivní vlny. Poslední týden před 11.12. byl dosti náročný a tak se není čemu divit. Naštěstí Simča zůstala nad věcí a zaslouží si za to veliký obdiv. (Nyní lehký nostalgický vstup - připomnělo mi to maminku, jak mi říká, abych se o Simonku dobře staral. Musím se zlepšit). Z mé strany pracovní nasazení, Simča naopak zařizování a ranní taxikaření Bětky do "holiday club" - odpoledne zase zpět.
Do práce se s třídáme v řízení se šéfem, aby vždy jedna z manželek měla vozidlo. (šéf má druhý vůz teprve od dneška). Nebo vyzvedává a zpět domů dováží kolega Jean (jméno je jen náhodná shoda okolností :) ).
Neděle 13.12. - Juergen (šéf) se natvrdo vnutil na swimming pool party ke kolegovi Jeanovi, který statečně přijal výzvu. Né však jeho žena, která byla značně naštvaná, leč držela dekorum, ale nesouhlas byl přesto viditelný. Jean je Afrikánec jako poleno, braai byl výtečný a děti si hrály v jeho novém bazénu. Bydlí v blízkém, novém estate.

Přes týden práce, Simča zařizování.

Středa - v podvečer jsem šli do Game reserve, viděli jsme všelijaké antilopy - springbok, kudu a dva další druhy, zebry a želva s velikými (jako malíček) klíšťaty přisátými přes krunýř. Kdybych se je nesnažil odendat, nevěřil bych.

Ve čvrtek 17.12. přijeli Simči rodiče. Děti byly nadšené a ukazovaly hned všechno kolem našeho domu. Lehce k neuspání :).
Pozitivní vlna je lehce způsobena dneškem (sobota) a příjezdem Simčiných rodičů. Najednou je klid od dětí, hlavně chudák babička to odnáší. A Savana premium cider DRY (6% vol) dělá taky své.

Pátek - zařizování kolem, přišly židle. Nakonec stejné jako ty první dvě (s područkou), neboť ty jiné by byly až hluboce v lednu. Jednu jsem jim vrátil, byl špatně utažený sedák k nožičkám. Černí chlapci se to snažili utáhnout, leč jim to nešlo a tak putovala zpět do náklaďáku.
Sobota - pohoda a zařizování - návštěva buremarkt u Pioneer House, nákup alkoholu v liquer store, návštěva diplomatic shopu /díky místnímu známému/ - nákup levnějšího alkoholu a lega pro děti. (Ke štědrovečerní hostině bude bílé víno z roku 2015 - SA je přeci jen v něčem napřed :)).
Bětka měla ve středu první poruchu na kole - píchla o trn, místně velice hojného stromu. Takže procházku (fotky na facebooku) jsem musel dokončit přendaváním kola z levé do pravé ruky a zpět. Nyní jsem se konečně dostal k návštěvě bike shopu a nechal Bětce opravit pneu (pumpička i lepení jsou stále někde v kojneru, nyní již potvrzeno že sedí v Durbanu v přístavu).
Dostala novou duši, vložku mezi duši a pneu (proti propíchnutí) a do duše ještě special liquid. (já jsem o cca 500 czk lehčí, Bětčina kola těžší). Bohužel jsem špatně postupoval (#4 níže) a neprověřil dostatečně. Na dotaz, proč se kolo lehce vykyvuje jsem se spokojil s odpovědí, že to je díky té "special liquid" (doposud jsem byl bez zkušeností). Teprve doma jsem si zkontroloval kolo, a pneu není vyrovnaná - špatně sedí do ráfku. Je na snadě, co budu dělat v neděli dopoledne :(.


Níže pár poznatků k lokálnímu životu - jak shnutí a zopakování pro mě, tak i pro toho, koho to zajímá:

1) stay calm
Velice důležité. Ať se děje cokoliv, hlavně se nevzrušovat. Když jste napružení, těžko se zvládá netrpělivost vyvolaná vaší touhou něco dodělat a "protivníkem" na druhé straně stolu, telefonu či emailu, kterému je úplně jedno jak se cítíte (přestože se zeptá: "How are you?") a zda vám splní váš požadavek. Kolikrát mi opravdu dochází trpělivost a znovu si opakuji maminčina slova: "Nemůžeš na všechny jen křičet!" (cca rok 1999).
Ve čtvrtek jsem ještě řešil jak doplnit do půjčeného (šéfova) auta AdBlue. Nejdřívě diskuze se servisem, že se musím objednat (zkusil jsem se dovolat do všech 3 v Pretorii, první termín mi sdělili na sobotu). Težko brát cokoliv co je mimo dojezd auta - alarm v autě říkal, že za 60km už to znovu nenastartuju. Po zvládnutí "nas…í" jsem zkusil customer service South Africa (dobrých 15 minut skrze nabídku a pak čekání) a hrál jsem chudáka co potřebuje "nerozbít" šéfovo auto. Zabralo a vyjednali mi okamžitou návštěvu servisu (tam, kde mi předtím objednali servis až v sobotu). Mám lehce pocity Dona Quijota. How to beat the system? Téma pro některé příští zamyšlení.

2) čas nemá rozměr
Po strávení 34 minut na telefonátu s "technikem" MTN (mobile operator) jsem se dozvěděl jen základní informace (pokrytí jsem si musel najít sám předtím) o tom, jaký je rozdíl mezi 20GB limitem na data, nebo uncapped (neomezený internet). Teprve po dlouhých diskuzích jsem pochopil, že neomezený internet je blbost - když dosáhnu využítí internetu 10GB, tak mi omezí rychlost. Na dotaz na jakou rychlost, se odmlčel na pár minut a pak se vrátil s tím, že mi to musí zjistit a zavolat. Nezavolal. Den předtím jsem večer po práci strávil na Telkom (státní firma, mobilní operátor), kde jsem vyčerpán, hladov a na…n již nedokázal vystát technika, který mi řekl, že linku mohu mít 4MB, ale že dostupnost mi ověří až když zaplatím R750 (cca 1350 czk). Ach má drahá domovino, kde je můj neomezený internet 16MB linka?. Bod #1 jsem duševně nezvládl.

3) urguj, urguj, urguj
málem to zní jako mongolština, ale nemohu se přes to přenést. Pokud člověk něco chce, musí se o to stále dožadovat. A to stále. Několikrát. Hlavně neustat.

4) nedůvěřuj, prověřuj
Fox Mulder měl heslo "TrustNo1". Klidně komukoliv věřte, ale je vám to k ničemu. Stějně se nic nestane, pokud nerespektujete #3. Je to jak v práci, tak soukromí. Snažím se pro Simču sehnat noční stolek z kmene lokálního stromu. Na trhu jsem si popovídal s člověkem jménem Hannes, co dodává dřevo a poráží stromy. Prý něco má, ale ještě neposlal ani fotku a tak jsem se s ním domluvil (dnes v sobotu na trhu), že ho navštívím. Bavím se s ním již 14 dní a výsledek nikde, hlavně trpělivost :).

5) Věřit či nevěřit
Všichni jsou tu milí, ale…… Krátká odbočka - CIA má heslo: "In god we trust, all others we monitor". Podezření na každé straně, přehnaná ostražitost?
Tak by se dalo shrnout, že zde by se člověk měl chovat naprosto stejně - podezřívat všechny z nekalosti, lajdáctví a lennosti. A znovu jsme u toho, jak zabezpečit, aby se stalo to, co chcete.
Vše se musí řídit - viz naše uklízečka Brenda. Pokud jí nedáte oběd (to se předpokládá, když oběd, svačina připadá do doby, kdy pracuje), sežere na co u nás doma přijde. Lehce přeháním, ale neváhá rozdělat si cokoliv zavřeného :). A oběd si protahuje co může. Možná už chápu, proč mají takové "zadky" - snědla dva velké sladké koláče a pokračovala s dalšími věcmi kolem. (následující návštěvu je dojedla :) ).

6) je tu hezky, stop complaining
člověku tu moc nechybí (dokud jsou peníze a zdraví). Teplo, klid, bazén. Někdy je toho klidu až moc a tepla taky. Ráno kromě hygieny ještě namazat krémem na opalování, co kdyby náhodou byl člověk někde na sluníčku během dne. Můj fototyp má slunce velice rád :).

7) ráno - nejlépe je vstát s rozedněním, to toho člověk stihne nejvíce /cca 4:20 ráno/. Je to sice zabijácká hodina, ale je příjemně. Bohužel na golf se dá jít až od 6:30, takže se dá jít maximálně běhat. Nechápu, proč se dá rybařit až od 7:30. Asi budu první, koho chytnou, že porušuje pravidla.

8) rybaření - přihlásil jsem sebe a děti (Simču jsem si netroufl) do "Fishing Club Silver Lakes". Zatím máme se Štěpánem průkazku my dva, Bětce ji teprve musíme nechat vystavit. Nemáme sice ještě ani prut, takže ježíšek bude muset něco vyřešit. Jsou tu bojovní sumci (Barbel), black bass (něco jako okoun, taky bojovný), tilapie - prý velice bojovná a kapři. Tak uvidíme, začnem až bude vybavení a proběhne průzkum jak chytat ryby v Africe (žížaly jsem u nás na zahradě ještě moc neviděl, trávník radši rozkopávat nebudu a kompost jsem nezaložil.

9) zapustit kořeny
kdo má židli a stůl, ten vlastně už bydlí. Takže bydlíme. Zahrada je dlaší místo kde cokoliv zapustit. Simča již něco nechala zasadit skrze našeho zahradníka, ale dnes přišla řada na mě. Lehce jsem ztupil rýč poté, co jsem se snažil probojovat do hloubky větší než 8cm. Nejdřív hlína, pak cosi trvdého a bílého. Nebyl to beton, po pár minutách usilovného bušení jsem to rozbil a pokračoval dále. Simča sází kytky (chodí na ně králíci a žerou květy), já jsem dnes zakoupil a zasadil ostružinu (bez trnů) a cejlonský špenát (jednoletá popínavá kytka co se dá jíst, až najdu letáček, doplním. Člověk by nečekal co s ním ten volný čas udělá. Zase dělám další ptákoviny :).

10) Simča zahradníkem
výše je již samo o sobě, ale dnes Simča pozorovala zavlažování a konečně zjistila proč máme na zahradě v jednom místě bahno - tedy spíše bažinu v trávníku. Budeme muset omezit sekci 3 a 4 :). Simča je happy.

11) dnes poslední bod, pokud se něco nestane - venku jsem zaslechl divné zvuky
Bezpečnost je na prvním místě, ale vlastně je to jen pocit. Jsme za elektrickým drátem, spousta ostrahy na hlavních branách. Uvnitř je bezpečno, nebo ne?. Sedím teď u svého vysílání sám dole (ostatní spí nahoře), všude dvěře dokořán - hlavní vchod, okna, ven do zahrady dvoje dveře….. Cvrčkové a žáby skřehotají (asi máme jen cvrčky, ta hnusná žába (bull frog) je jen u německých sousedů z BMW). Že by zde jiná zvířátka nebyla? Po krátké páteční diskuzi s Fredem (security and enforcement chief) jsem nabyl dojmu že se vlastně nic nemůže stát. Security vše zařídí /v kanceláři měl tři druhy háků na hady/. Prý tu jsou, ale spíše jen blízko fáze 3 (game reserve, lokální nature reserve, kde jsou i domy). Pak se ale rozpovídal a ukázal i do jiných fází Silver Lakes (daleko od fáze 3), kde poslední dobou odchytával různé hady. Mezi nimi i tu bestii, co čeká až na ní šlápnete, aby vás mohla kousnout - Puff Adder (hadi prý vždy utíkají, jakmile slyší člověka. tato zmije ale nikoliv). Ale nikoho nic nekouslo, nebo alespoň oficální místa mlčí :). Máme tu prý hlavně kobry, jak ty plivající, tak ty neplivající, pak jakéhosi "neškodného - red lip" malého nejedovatého hada a samozřejmě zmije.
A rain spiders mají taky jen sousedi od BMW (Andy, Suzane, Felix a Tim). U nás zatím ani jeden :).

12) game reserve
na děti sice dáváme pozor, ale je to težká dřína. Jsou tam cesty jak pro auto, tak i pro pěší a tak zvané "nature trails". Nature trail je stezka kudy chodí zvěř a kterou někdo zvýraznil občasným bílým terčíkem. Je zajímavé, že Štěpán se více bojí antilop, než hadů. Antilopy viděl, hady v nature reserve ještě ne. A tak je velice težké udržet toho holomka na cestičce, když má chuť běhat všude kolem, obracet kameny a házet je do okolí. Asi bude potřeba se více seznámit s první pomocí po uštknutí hadem, nebo po plivnutí do očí. (já jsem díky brýlím lehce v bezpečí :)).

13) bouřka
Za svůj život jsem snad nezažil tolik bouřek jako nyní zde. Dokonce již dvakrát kroupy velikosti malíčku (v Čechách jsem nikdy neviděl kroupy větší než 2-3mm, přestože to již mnohokrát bylo hlášeno). Během posledního krupobití jsem ve čtvrtek raději zastavil pod mostem, protože ta kulometná palba z oblohy se zdála už nebezpěčná pro kapotu.
Je zajímavé pozorovat blesky a hromobití. Ale venku bych v tu chvíli být nechtěl.

Poslední bod dnešního vysílání (ještě budu muset zjistit jak tyto své poznatky zveřejnit) je včerejší pohled na Simču, když jsme bez dětí navštívili obchod Food Lovers (předtím i Patio Warehouse). Jakoby ožila a běhala po obchodě s nadšením, že tu či ono je levnější než prozatím znala. Asi její nový nákupní ráj :). Minimálně prezentace oříšků a různých sladkých dobrot byla nepřeberná.


Ještě poděkování rodičům Simči za hlídání dětí, nejvíce babičce. Není to úplně bez chyb, ale alespoň testují lokální systém a funkčnost přístrojů.

Simča zvrací (od odpoledne ji nejak není hej), jdu nahoru zkontrolovat situaci. A zamknout naše jednoduché vchody.

Napsáno dne 20.12.2015
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama