Blog o pobytu naší rodiny (já, manžel a 3 děti)
v Jihoafrické republice.

Červenec 2017

Očkování dětí v JAR

Pondělí v 12:34 | Simča |  Děti
Předem upozorňuji, že tento článek není pro vyznavače neočkování, pro ty může obsahovat velmi morbidní scény Mrkající
Když jsme se dozvěděli, že odjíždíme do JAR, jedna z prvních věcí, co jsem udělala, byla konzultace očkování našich dětí. Bětce (v té době 5 let) jsem doočkovala, co šlo, žloutenky obě už měla, doočkovali jsme meningokoka včetně afrických kmenů a bohužel jsme museli doočkovat klíšťovou encefalitidu, která tady v Africe není, ale měli jsme ji zrovna rozočkovanou kvůli skautskému táboru. Ta nám udělala trochu problém v plánování ostatních očkování.
Štěpánovi jsem dala jen žloutenku A, na ostatní byl moc malý (byly mu 2 roky), na cestovní medicíně mi nic jiného doktor nedoporučil.
Kapitola sama o sobě byla tubera. Bětka ji dostala ještě v porodnici, myslím, že se očkovala cca do 10/2010. Ale vzhledem k tomu, že byla bez reakce, tak jsem ji se Štěpánem vzala na kalmetizaci také. Tubera musela být až poslední alespoň 3 měsíce po ní se nic neočkuje (v Čechách). Nejdříve jim udělali test, který byl negativní, u obou (u Bětky - byla naočkovaná v porodnici- teď nebyl vidět ani vpich, natož reakce). Po třech dnech je naočkovali.

Pak jsme přijeli sem a nyní máme Emču, která prochází místním očkovacím systémem. V porodnici 3 dny po narození dostala tuberu a spolu s ní kapky do pusinky - Polio (živá vakcína dětské obrny). Ta tu v JAR sice byla naposledy v 80. letech, ale v okolních státech je stále přítomna, proto se očkuje. Tubera tu je samozřejmě také aktivní, i když hlavně v townshipech, ale kdo tu dělá pomocnice a zahradníky? Ano, správně, lidé z townshipů, kteří tam dennodenně chodí. Když jsme odcházely z porodnice, dostala jsem očkovací průkaz, což je z tvrdého papíru leporelo, které slouží jako česká zdravotní knížka. Z jedné strany se zapisuje do grafu a do tabulky míry, z druhé strany jsou záznamy o očkování.

Velký rozdíl mezi ČR a JAR je v přístupu k dětské medicíně. Máte pediatra, který dítě prohlídne na porodním sále, pak ho kontroluje (pohmatem, stetoskopem) v porodnici, a pak se k němu chodí na kontroly (i měří a váží). Ale vůbec neočkuje. Na to je buď středisko v nemocnici, nebo se chodí k certifikované sestře, která i radí s péčí, s kojením, kontroluje psychomotoriku. Původně jsem si myslela, že se dublují, ale není to tak. K pediatrovi se také chodí s podezřením na nějaký pediatrický problém. S virózou od 3. měsíců věku dále se chodí k praktickému doktorovi. Pediatr je drahý, sestra je levná. Sestra také nabízí různá homeopatika a přírodní medicínu - aspoň ta moje.
Doktor má ordinaci vedle nemocnice, je velmi mrňavá a hlavně čekárna je strašně malá, kdyby tam přišlo více kočárků, musely by zůstat na chodbě. A vždy se u něj čeká, což je tady velmi neobvyklé, většinou vás vezmou v objednanou dobu. Očkovací sestra má ordinaci u sebe doma, čekárnu má prostornou, vždy v ní spí její kocour. Ordinace opět malinká, ale dá se to.
Zpět k očkování. Z porodnice máte tuberu a polio, následuje v 6ti týdnech (!!!) hexavakcína, pneumokok, další živá dětská obrna a rotavirus. Vše najednou. Rozložit to můžete, pokud by to bylo třeba, ale to by člověk pak nedělal nic jiného, než by furt jezdil na očkování, a to dlouho, protože po dalších 4 týdnem následuje další hexa a pneumokok a po dalších 4 týdnech další hexa a pneumokok a rotavirus. Voila - dítě je základně proočkované ve 14 týdnech (tj. 3 měsíce a cca týden). A teď se koukněte o 3 odstavce výše, za jakou dlouho po tubeře se u nás v ČR očkuje…..

MMR (spalničky, zarděnky, příušnice) se tu očkují také. Bývají rozložené, spalničky se očkují už v 9 měsících, trojkombinace mezi 15-18 měsícem. Jedno opakování až do 5-6 let.
S Emčou jsem začala o 2 týdny později, 6 týdnů mi přišlo fakt brzo, koupila jsem si homeopatika a také krém na znecitlivění nožiček (to mi očkovací sestra poradila dopředu), aby ji to tolik nebolelo. Zatím jsme žádnou reakci nezaznamenali (máme za sebou 2 očkování).

Očkování - vše výše uvedené (kromě jedné dávky pneumokoka) - je hrazené státem. Poprvé jsem v JAR dostala něco zadarmo Usmívající se ( i když jsem platila podání dávky sestrou).

Náušnice v Africe?

11. července 2017 v 22:43 | Simča |  Děti
Další mýtus zbořen. Když byly Emče 2 měsíce, začala jsem zjišťovat, jak je to tady s náušnicemi u holčiček.
Bětce jsem nechala píchnout uši, když jí byly 3 měsíce, hned po prvním očkování. Zkušenost to byla příšerná, doktorka si to neoznačila, a pravé ucho jí píchla 3x, než se trefila. Za zvolání "jé to je moc vysoko resp. nízko, píchneme to znovu". Po téhle hrůzostrašné zkušenosti jsem se zařekla, že u další holčičky nikdy nenechám uši píchnout, náušnice jedině nastřelit a jen na osobní doporučení od někoho známého.
Při další návštěvě očkovací sestry (o té vám napíšu podrobně v jiném příspěvku) jsem se jí na náušnice zeptala. Chvíli na mne koukala, na co, že se to ptám. Pak pravila, že to tu není zvykem, že propíchnout uši miminkům dělají jen Indky, a že neví, kde to dělají. A také, že v některých školách holčičky nesmí náušnice nosit. Když je někdo chce, nechá si je propíchnout až v pubertě.
Takže v Africe nepíchají uši. Ptala jsem se Brendy, ta náušnice má, odkdy je má. Také mi řekla, že až od puberty (má jen jednu dírku v každém uchu). Když jsem se ptala dál, říkala, že dřív různé kroužky a náušnice mívali, ale že to je tak 3 generace zpátky. Že už její maminka nemá nic propíchnutého, její dcery také ne. Ty navíc nemají ve škole povolené ani vlasy, natož náušnice.
Pak jsem potkala jednu sousedku - Němku s roční holčičkou. V Německu je zase zakázané dát náušnice do 4 let věku dítěte. A ta holčička měla nově nastřelené náušnice. Tak mi poradila, že v The Grove (náš nejbližší obchoďák) v dětském obchodě nastřelují, že jsou moc šikovné (matka s dcerou) a nastřelují dokonce simultánně-každá jedno ucho. Za týden nastřelí cca 30 tery náušnice.
Pak jsme šly na očkování a sestra doporučovala to samé.
Tak jsme to zkusily - a máme náušnice - dokonce z Afriky. Už jsem myslela, že budu muset napsat o doporučení do Prahy kamarádkám na Facebook, ve smyslu " tady v Africe nenosí holčičky náušnice…"

Příběh všedního dne

9. července 2017 v 16:24 | Simča |  Lidé
Včera mi Brenda vyprávěla, že jedné její sousedce umřela 7mi měsíční holčička.
Ráno ji odvedla do jeslí u nich v Nelmapiu (předměstí Mamelodi). Odpoledne byla mrtvá. Učitelky jí řekly, že jí dávaly kaši, jako všem dětem a že nechtěla jíst. Tak jí ucpaly nos, aby otevřela pusu, a když ji ho pustily, měla kaši všude a nedýchala. Zavolaly sanitku, ale už bylo pozdě. Prý je to standardní praxe - způsob podávání jídla. Jen připomínám, že v těch jeslích (nepřihlášených) pracují jen samé místní černé ženy, místní a ze Zimbabwe.
Prý to bude vyšetřovat policie. Vzhledem k tomu, že v townshipech to funguje na principu "Tří moudrých opic" (neviděla, neslyšela, nemluvila), určitě toho hodně vyšetří.

Tak příště, až mi zas někdo bude říkat, jak tyhle domorodé národy dělají vše instinktivně a v souladu s přírodou, vzpomenu si na výše uvedené. Všeho s mírou a trocha selského rozumu neuškodí žádné kultuře.